Den 3: Aosta

Ze Sirmione jsme vyrazili hned ráno na nejvíc náhodnou zastávku naší cesty - Aosta. Je to hodně na západ a dost na sever, každopádně to stálo za ten čtyřhodinový přejezd.

Je to relativně malé městečko, kde se vyloženě zakopává o zbytky římského osídlení. Kromě nádherného amfiteátru je tu i místo, o kterém nikdo neví, na co bylo, a je v podzemí, zachovalé hradby i s obrannými věžemi, pozůstatky chrámů a tak dále. Je fascinující, jak se pozdější obyvatelé rozhodli tyto stavby nebořit a jen je využít pro další stavby (ať už domy nebo jen posílení obrany ve středověku). Všechny tyto stavby jsou cca z roku 25 před naším letopočtem.

Když už nás vykopávky unavily, přesedlali jsme na středověkou architekturu z přelomu 9. a 10. století.

Tenhle kostel je unikátní - ten oblouk je ze speciálně tvarovaných cihel. Na rok 936 dobrý 😅.

Pokud se zdá, že tu nejsou žádní turisti, tak nejsou. V Aoste totiž byla bouřka, pršelo (!) a teplota byla jen 29 (!!) stupňů. Takže jsme se tam potulovali občas i úplně sami, jen s deštníkem od paní Marii. Vlastní penzion, kde bydlíme, neumí ani slovo anglicky a je moc milá. Její manžel taky, ale ten objevil alespoň google překladač, takže s ním se domluvit šlo.

Obecně za nás Aoste super, jeďte sem! Mají tu levný skvělý gelato, umí dělat skvělý calzone a mají tu klobouky.

Zítra nás čeká Cinque Terre.