Den 17: Bled a Ljubljana

Poslední den je tu! Věnovali jsme ho kousku Slovinska, když už jsme byli tak blízko u hranic.

Čas přes oběd jsme chtěli strávit trochu v přírodě, vyhlédli jsme si tedy nejprovařenější jezero na Slovinsku, jezero Bled nebo Bledské. Překvapivě tam nebylo tolik lidí, minimálně ne mimo pláže, což nás mile překvapilo. Vylezli jsme na Bledský hrad, který se nad jezerem tyčí jako kdyby ho tam někdo namaloval.

Skvělé bylo, že psi tam mohli taky a dokonce bez placení. My jsme platit museli, ale ne moc. Pobavila nás automatická sekačka, kterou tam používají na sekání trávy pod hradem - má tam cestičky a všude jsou cedule, že jí nemáme překážet a hlídat si psi. Taky tam má takový roztomilý domeček, do kterého se jezdí dobíjet. Chewie z ní byl trochu vyjukaný.

Z hradu byl boží výhled na celé jezero i okolí. Je tam taky roztomilé muzeum, tam jsme jen nakoukli (psi tam moc nesměli, maximálně kabelkoví). Měli tam skvělou kávu a ledový čaj!

Druhá atrakce u jezera Bled je kostel na ostrově, který je dostupný jen lodí. Měli jsme na něj krásný výhled z hradu a později i z procházky okolo jezera, na ostrov jsme však nejeli.

A pak byl čas na Ljubjanu! Ubytovali jsme se v roztomilém B&B u centra a vyrazili jsme na průzkum. Jako obvykle jsme byli plni překvapení :D Asi nejvíc nás překvapilo, jak malé to město je. Má jen necelých 300k obyvatel, což nám prostě přišlo fakt málo. Celé město je oproti těm, na která jsme teď byli zvyklí, velmi nové. Dotek komunismu se tu dá najít na každém kroku.

Viděli jsme Nebotičnik (nejvyšší budovu Jugošky!), který máme kousek od ubytování, ale chtěli jsme vidět celé centrum. No chodíme dost rychle a asi za hoďku a půl jsme centrum měli prošlé kromě hradu, který byl v tu chvíli už zavřený. Centrum je moc roztomilé, je tam spoustu mostů, mostků a je to všechno takové nízké a široké.

Nepříjemně nás překvapil i počet lidí v ulicích (je to i vidět na fotkách). Skoro to až neodpovídalo velikosti města :D Taky to zapříčinilo, že místo na jídlo jsme hledali dlouho, protože všude bylo úplně narváno. Nakonec jsme ulovili jeden podnik a zas tak dobrá volba to nebyla, všechno trvalo strašně dlouho a místo rychlé večeře to bylo na 2 hodiny, ale drinky dělali dobrý a to pomohlo otupit hrany :D

Abychom nezapomněli, tak ještě jsme v Trieste, než jsme vyjeli na Slovinsko, viděli místní maják. Trochu selhal překlad (náš vlastní), takže z Faro della Vittoria byl nejdřív maják vítězství, pak Viktoriin maják a až později jsme přišli na to, že to bylo pro krále, tak asi Viktorův maják? Necháme si poradit!

U majáku jsme si chvíli hráli s appkou marinetraffic.com, která funguje jako Flightradar, ale pro lodě. Od majáku byl totiž na přístav dobrý výhled (proč asi?), tak jsme zkoumali lodičky. Kotvila tam třeba tahle (i když to asi trochu kecá, protože ta, co jsme my viděli, rozhodně neměla 8 metrů a měla o stožár míň :D).

A zítra už domů...