Den 12: San Marino

Z Bastia Umbra jsme vyjeli docela pozdě, protože jsme měli zásek na snídani (byla hrozně dobrá!). Do San Marina to bylo přes 2 hodiny jízdy a tak jsme tam dorazili až okolo 13. hodiny. Je zajímavý, že ačkoli jsme si nastahovali podcasty a hudbu na poslouchání během řízení, zatím nás pořád nejvíc baví si spolu povídat (nebo se hádat nad navigací, záleží na situaci). San Marino nás zase překvapilo. My víme, že to píšeme vždycky, ale prostě jdeme do těch míst trochu po hlavě bez předchozích znalostí a obecně kopcovitost Itálie nás vždy překvapí. Na největším kopci v okolí stály věže jako z pohádky a byly vidět hodně daleko. I večer, po příjezdu do Rimini, byly věže a kopec vidět (a to je to několik desítek kilometrů).

Že jsme do San Marina vůbec vjeli jsme poznali jen podle malé cedulky. Hranice tu vskutku nehlídají (a to nejsou v Schengenu). Policistů jsme ale potkali hodně a to v historické části i v té moderní. Město je pak stejně roztomilé jako všechny ostatní. Až pozdě jsme zjistili, že si máme koupit sanmarinskou známku a zkusit sehnad sanmarinské euro, sběratelé za to prý dost platí. Nevadí, třeba příště.

Na San Marinu jsou nejslavnější jeho tři věže. Chtěli jsme je všechny navštívit, bohužel věž číslo tři je pro veřejnost nedostupná. Vystačili jsme si tedy jen s věží jedna a dva. I ty jsou pěkně impozantní.

Sehnali jsme si náš oblíbený oběd/večeři - salát z Coopu a vyrazili do Rimini. Tady budeme celý víkend až do pondělí, na půl se flákat a na půl ho zkoumat (první osídlení zde je 10000 p. n. l., Římani tu to převzali 300 p. n. l. a tak).

P. S. taky jsme dneska dostali oficiální svatební fotky, tak na ně mrkněte, jsou super!